Rýmovník v zimě

04.12.2021

Přesto, že je rýmovník v našich podmínkách pokojová rostlinka, roční období má na něj veliký vliv. A jelikož se nám venku pěkně ochladilo a lidé se mě často ptají, co a jak v tomto čase s rýmovníkem dělat, rozhodl jsem se napsat pár řádků právě na toto téma.

Jak je obecně známo, rýmovník má původ v tropickém pásu naší planety a proto obecně nedoporučuji jej v našich podnebních podmínkách nechávat venku. Ani na zaskleném balkoně. A to platí jak pro letní období, kdy se rostlika může na uzavřeném balkoně spálit (kvůli skleníkovému efektu zaskleného balkonu), tak v zimě, kdy na tom samém místě může umrznout.

Ta nejzákladnější informace je následující: Rýmovník málokdy přežívá v našich podmínkách venku. Ať už v truhlíku, květináči, či na volné zahrádce před domem. Není k tomu zkrátka přizpůsoben a proto jej vždy doporučuji pěstovat jej doma.

V zimním období dále hraje roli podstatný faktor, kterým je světlo. Rýmovník pro svůj růst potřebuje dostatek světla ze slunce. A protože v zimních dnech jsou dny kratší a navíc jsou dny, kdy je slunce úplně zakryto sněhovými mraky, doporučuji rostlinku umístit blíže k oknu, aby nachytala alespoň to málo světla, které se do pokoje dostane.

Zkoušel jsem sluneční světlo nahradit umělými lampami, které se prodávají v obchodech pro pěstitele. Velkou nevýhodou je, že tyto lampy jsou drahé a někdy i energeticky náročné, což se časem celkem hodně projeví ve výdajích za energie. Další nevýhodou je to, že se jedná o nepřirozené dodávání "přirozeného" světla v nepřirozeném prostředí. Jednodušeji řečeno - kombinace slunečního světla s podmínkami v bytě zkrátka nejdou dohromady. A v neposlední řadě  to rozhodí biorytmus rostlinky - "neví", kdy je den/noc, a tyto fáze jsou pro ni velice důležité.

V zimě nastává ještě jeden problém, a tím jsou radiátory. Jak jsem psal, v tomto období je dobré rostlinku přemístit více k oknu, nicméně pod okny bývají radiátory, které v zimě jedou leckdy na plný výkon. Proto rozhodně nedoporučuji rostlinku umisťovat do jejich blízkosti a už vůbec ne na ně samotné. Stane se totiž, že se voda, ať už v zemině nebo v samotné rostlince, začne nepřirozeně zahřívat a odpařovat. Čím je tedy způsobeno nepřirozené rychlé vysychání a jestliže budeme vodu stále dolévat, bude rostlinka do sebe rychle natahovat potřebnou vodu, která se zároveň bude rychle zahřívat a odpařovat. Při tomto cyklu dochází  k "únavě"/"opotřebení" rostlinky, čímž se může opět poškodit.

Co se týče zálivky, tak je rozhodně menší, než v letních dnech. Hodně záleží na teplotě a vlhkosti, jakou máte v bytě a velikosti samotné rostlinky. Obecně doporučuji řídit se pohledem a "omakem" na zeminu, ve které rostlinka je. Je dobré zeminu udržovat vlhkou a rozhodně ji nenechávat úplně vyschnout. Také ani nenechávat úplně zalitou, aby rostlinka "plavala". Každá domácnost to má individuálně. Někdo může zalévat trochou vody každý den, někdo zaleje více vody jedou za týden. Toto kritérium je velice individuální. Jedno pravidlo zde ale je, a to neplatí jen pro zimní období - nikdy nezalévejte teplou vodou. Vždy, pokud zaléváte vodou z vodovodu, používejte výhradně vodu studenou.

Pokud bydlíte mimo město, ať už v horských oblastech, nebo na vesici, můžete v zimě jako zálivku použít sníh. Je to přirozený zdroj vody a rozhodně lepší než voda z kohoutku. Sníh si večer naberte do nějaké nádoby a nechte přes noc v pokoji roztát. A ráno vodou můžete zalévat. Jednak se tím ušetří pitná voda a jednak dáte rostlince přírodně filtrovanou zálivku.

V zimním období rozhodně nedoporučuji dělat řízky a nové sazeničky. Rostlinka sice vytáhne kořínky do vody, ale jakmile ji dáte do zeminy, neporoste a někdy se ani nechytne. Ustřižené konce se navíc hodně pomalu hojí a tím se její růst v zimě zastaví úplně.

Obecně řečeno, musíme se smířit s tím, že rýmovník v zimě zkrátka neporoste tak jako v létě a proto je lepší si přes léto udělat zásobu rostlinek, které v zimě použijeme například do odvaru, čaje, sirupu, medu nebo jiných produktů.